Hon za abstraktními cíli štěstí činí člověka ještě méně šťastným
BOSTON (Famous) – Psychologové z Harvardovy a Stanfordovy univerzity tvrdí, že se mnozí lidé pouštějí do zběsilého pátrání po štěstí, v jehož rámci si vytyčují nerealistické abstraktní cíle. Všichni lidé po štěstí touží, ovšem dosáhnout ho můžou především tím, že si stanoví cíle konkrétnější. Nejlepším zdrojem štěstí je pak prosociální chování. Platí totiž skutečně, že největší radost má nakonec dávající, nikoli obdarovaný. Nemusí jít přitom o hmotné dary. Stačí, když člověk někoho rozesměje. Šťastný je ten, kdo se směje, i ten, kdo ho rozesmál.